POEZIE V OBRAZECH
Dozvěděla jsem se, že tato krásná žena ze Slovenska, hledá člověka, který by jí psal verše k obrazům.
Inu, nebylo nač váhat. Nabídla jsem jí své myšlenky a ona ráda souhlasila.
Zde pár společných prvních prací.
Děkuji Jane za důvěru
odkaz na tuto malířku a její krásnou práci najdete zde:
A tak si kráčím tou tichou krajinou,
kde slzy mé náhle zhynou.
Do země se vpijí a vláhu dají rostlinám.
Už nezhasínám, jen se prolínám.
Mezi stromy tančím své tance,
zapomínám záhy na lidské štvance.
Na Svět plný omylů a výkřiků do prázdna.
Teď lesní zahrada je má oáza.
Dál kráčím po sametové zemi,
kde muži jsou spojeni s něžností ženy.
A ženy zas sekery do ruky berou,
na povrch jejich city se jak rostliny derou.
A všichni splývají v jedno jediné,
to v lásku se promění jak děti nevinné.
mb
"Zapletu tě do svých větví,
miluji tě slunce rudé
Až na nich květy vyraší...
pak mnou láska proudit bude."
"Půjdu s
tebou ruku v ruce po cestě do neznáma.
Od mládí ke
stařičkým časům, buď prosím ty, má krásná dáma."
" Tam lásko povedu tvé kroky,
v krajině lučních máků,
rudou roznesu do přírody na křídlech bílých ptáků. "
"Jak stádo hřebců, ženu se za tvým stínem,
a kopytem buším do pláště země.
S láskou hlavu klopím, ty omámena vínem,
dávám svůj hřbet tobě, mé půvabné ženě. "
"Jsem v zajetí lidí, co sami sebe šidí.
Rozplétám své vlasy, ukážu jim krásy.
Do šedi rudou namaluji, celičkou noc protancuji. "
mb
malířka : Jane Forster
"Tančím ve větru, on rozcuchá mi vlasy.
Mé větve ve květu pějí, slyšíc němé hlasy."
mb
obraz: Jane Forster
To složení slov, ta skladba v nich, co kousky jako pomeranče, tak šťavnaté, tančí na tvých rtech. To omamné opojení bez promile v sobě, v tobě zanechává pocit života, jak barevné a zamilované malby na tvých zdech. Ten motýl co seděl ti na klobouku, když jsi v trávě psala básně. Nohy bosé, v rose zanechaly stopy do oblouku a nad tebou zářilo vycházející slunce, tak čisté a jasné.
mb
obraz: Jane Forster