Ještě chvíli setrvám o samotě a všechny ty myšlenky vstřebám.
Pak tužku a papír vezmu jen a všechny své myšlenky papíru předám.
Prej papíru chachá, zasměje se feťák.Nevyhodím papír, přece svět není smeťák.
Rač sežeru ho, odvětí a sám se žene do smetí.
Na papír předáš? Směje se další.Papír shoří dřív,
než paprsek slunce nejkratší.
Radši do paměti svý myšlenky vrej, radši každý den s dítětem svým si hrej.
Do papíru svá slova vkládáš, v myšlenkách pak asi strádáš.
Našeptává z rohu další.
A v malé tmě se v šeru vznáší.
Však piš básně, co tě sytí.
Vždyť každé jaro vzkvítá kvítí.
Vždyť duše je jako jaro a na své básně máš svý právo.
mb
