Létám
si v mlze, ty nevidíš mou siluetu. Směju se drze ukrývám se za hloubku. Na
špičkách jak baletka tančím, rotuji se v piruetu.
Foukám
ti do tváří, tak ráda zlobím tvoje vlasy. Když kolem řeky, ráno se prochází,
někdo němý ji provází a našeptává jí milostná slova nevydávající žádné hlasy.
Nad
vodou vznáší se opar a nad oparem slunce brzy již zazáří. Ty krásná jsi i ve
stáří, kdy ve tvých očích odráží se příběhy. Opíráš se o hůlku a v těch starých
očích lesknou se známky něhy.
Kolem
nich pár vrásek tě zdobí a němý vítr do stříbrných vlasů ti fouká. Já rozpouštím
se pro dnešní den a zítra budu tančit zas támhle na těch mokrých loukách.
Chodíš
tu každé ráno a já tě už dávno miluji. Na loďce vzpomínek, k tobě brzy
dopluji. Budu tu, když už nebudeš mít sílu se procházet, můj mlžný opar však
bude tě provázet.
Ač
cesta je dlouhá a náš život krátký, pro některé lidi jsou přechody na druhou
stranu vratký. Ty však strach neměj, tebe já miluji, nad tvojí duší bdím, za
tebe oroduji.
Má
stařičká paní, na tebe tu čekám plna dojmu a očekávání. Jsem mlžnou vílou,
která studí tě do dlaní, svým ranním dechem bez ptaní. Jsem ptákem, co létá ti
nad hlavou, když tvé kroky lemují břehy řeky. Jsem průvodcem, stojícím za
branou a studený vítr čekající na tvé doteky.
mb
foto: www. teseractphotos.com