Markéta Báťová



marketa.batova@centrum.cz

Dále ..

Přátelé, proč vlastně vznikl Projekt - Markéta.

Tak to je téma, o kterém jsem se bavila s přítelem o víkendu na zelený trávě uprostřed lesa. Vznikl proto, že jsem chtěla ukázat, že i trotl - v mém přípradě trotlyně, dokáže hýbat světem kolem sebe. Jak to vysvětlit. I přes nepřízeň lidí a různých posměšků a pošklebků jsem se vrhla do jakési, říká se tomu umělecké tvorby, abych ukázala mnohem nadanějším lidem, že jsou lepší než já a můžou to co umí ukázat. I přes kopytství mně vrozenému, se dají dělat velké věci a každý můžeme dosáhnout všeho, co si zamaneme. Jen je potřeba vyvinout snahu a mít jasno v tom, co si přejeme.

Projekt - Markéta je taková rozsáhlejší akce. Je to krom psaní, kterým se tady prezentuju i hudba. Můžete se zapojit i vy - zkušenější vzdělanější a určitě i šikovnější než jsem já. Cílem je probudit odvahu a nové obzory a jestli je co říct, pak se nebát to projevit jednoduše prostřednictvím sebe. Otevřít zavřené okenice, vyvětrat zaprášené police, jestli rozumíte jak to myslím.

Když to přemítám zpátky, nevím jestli jsem někoho z vás nakopla, postrčila nasměrovala, ale co vím je, že jsem pochopila vnímání vlastní existence víc, než jsem se vším začínala.

A skutečně, za tu dobu co tyhle stránky jsou, jsem udělala myslím  kroky k sebepoznání a rozvoji, ke kterému bych nikdy nedošla, kdybych se zaleka zlých jazyků, kteří říkají, vykašli se na to. Vždyť jsou to bláboly, vždyť ti to nejde.. je to vopruz...

Takže díky díky díky a jdeme dál a nebojte se otevřít svoje tajný schránky. Ty schránky jsme my sami a vězte všichni zestárneme a  umřeme a pak už bude pozdě hledat klíče k vlastnímu nitru a tím i k tomuto zvláštnímu nádhernému světu.


PEACE and LOVE - Markéta

OSTATNÍ KU PŘEČTENÍ KU POSLECHU

LESNÍ OÁZA

12.12.2014 08:59

A tak si kráčím tou tichou krajinou,

kde slzy mé náhle zhynou.

Do země se vpijí a vláhu dají rostlinám.

Už nezhasínám, jen se prolínám.

Mezi stromy tančím své tance,

zapomínám záhy na lidské štvance.

Na Svět plný omylů a výkřiků do prázdna.

Teď lesní zahrada je má oáza.

Dál kráčím po sametové zemi,

kde muži jsou spojeni s něžností ženy.

A ženy zas sekery do ruky berou,

na povrch jejich city se jak rostliny derou.

A všichni splývají v jedno jediné,

to v lásku se promění jak děti nevinné.

mb

obraz: Jane Forster ( https://www.tarb.sk/oficialna-webstranka-umelca/ )


LETEM MÝM SVĚTEM

NEVĚRA

07.11.2014 08:38

www.juliette.cz/nevera/

Jak o ní psát? O nezbedné potvůrce zvanou lidmi jako nevěra? Co je nevěra všichni víme, ale jak se s ní poprat, to už je na každém z nás. Ptala jsem se dotazovaných, co si o ní myslí a zda by partnera kvůli tomu, že zahnul, opustili. Oslovila jsem jak nezadané, tak ve vztahu, v manželství. Jak nevěrníky, tak i podváděné

JAROSLAV DUŠEK

04.11.2014 14:13

Bílý čaroděj používá slovo  k tvoření, dávání, sdílení a vyjadřování lásky. Pokud si tuto dohodu osvojíte, celý váš život se od základu promění. Když proměníte celý svůj sen, začnou se vám v životě odehrávat zázraky. Vše co budete potřebovat, k vám bude přicházet velmi snadno, protože duch vámi bude volně proudit.....

rozhovor s Jaroslavem Duškem : projekt-marketa.webnode.cz/rozhovor/

ŽENA ČARODĚJKA

26.10.2014 08:28

Jsem žena, ach ano žena jsem. Cítíš to? Tu jemnou vibraci rotující kolem tvého těla? Cítíš jak jemnými tahy, nutím tebe pohlédnout mi do očí, aniž bych se tě dotkla? Jsem žena, mám svoji moc a svá kouzla. Přitahuji tě zlatými vlákny, po kterých kráčí tvé nejisté kroky. Ach jak jsi krásný, když se bráníš té přitažlivosti. Jak duše má jásá, když pomalu zvedáš svůj zrak, který ti spočine na mých rtech. Plazí se mi po stehnech a bocích a míří výš a zase dolů. Nahoru a dolů kmitáš mi po těle. A ač maličko, přec nesměle, usmíváš se. Vidím ten úsměv. Je skrytý za pohledem prozrazující vášeň a chuť se milovat. Není čas teď čehokoliv litovat. Jen pohleď, můj krok se k tobě zlehka blíží a pohled můj s tím tvým se kříží.

mb

MLŽNÁ

19.10.2014 19:56

Létám
si v mlze, ty nevidíš mou siluetu. Směju se drze ukrývám se za hloubku. Na
špičkách jak baletka tančím, rotuji se v piruetu.

Foukám
ti do tváří, tak ráda zlobím tvoje vlasy. Když kolem řeky, ráno se prochází,
někdo němý ji provází a našeptává jí milostná slova nevydávající žádné hlasy.

Nad
vodou vznáší se opar a nad oparem slunce brzy již zazáří. Ty krásná jsi i ve
stáří, kdy ve tvých očích odráží se příběhy. Opíráš se o hůlku a v těch starých
očích lesknou se známky něhy.

Kolem
nich pár vrásek tě zdobí a němý vítr do stříbrných vlasů ti fouká. Já rozpouštím
se pro dnešní den a zítra budu tančit zas támhle na těch mokrých loukách.  

Chodíš
tu každé ráno a já tě už dávno miluji. Na loďce vzpomínek, k tobě brzy
dopluji. Budu tu, když už nebudeš mít sílu se procházet, můj mlžný opar však
bude tě provázet.


cesta je dlouhá a náš život krátký, pro některé lidi jsou přechody na druhou
stranu vratký. Ty však strach neměj, tebe já miluji, nad tvojí duší bdím, za
tebe oroduji.


stařičká paní, na tebe tu čekám plna dojmu a očekávání. Jsem mlžnou vílou,
která studí tě do dlaní, svým ranním dechem bez ptaní. Jsem ptákem, co létá ti
nad hlavou, když tvé kroky lemují břehy řeky. Jsem průvodcem, stojícím za
branou a studený vítr čekající na tvé doteky.

mb

foto: www. teseractphotos.com


POHÁDKA 1. - 20. DÍL

25.09.2014 12:08

POHÁDKA O STARÉM MOUDRÉM MUŽI 

Vydali se tou, která směřovala do hor. Čím víc se k ní blížili, tím
víc se nebe zatahovalo, oblaka houstla, a pod svojí tíhou klesala téměř až
k zemi. Blížila se silná bouře a nikde nebylo, kam se ukrýt. Oslové celí
vyděšení hýkali čím dál víc a mudrc začínal mít obavy.

kresba: Jane Forster

SLOVA MAJÍ KŘÍDLA

( článek o Praze, kavárně Iluze, čtvrtečním dni a kouzelných lidech )

Myšlenkový slet

11.09.2014 18:50

Ještě chvíli setrvám o samotě a všechny ty myšlenky vstřebám. 

Pak tužku a papír vezmu jen a všechny své myšlenky papíru předám.

Prej papíru chachá, zasměje se feťák.Nevyhodím papír, přece svět není smeťák.
Rač sežeru ho, odvětí a sám se žene do smetí.

Na papír předáš? Směje se další.Papír shoří dřív,

než paprsek slunce nejkratší.

Radši do paměti svý myšlenky vrej, radši každý den s dítětem svým si hrej.

Do papíru svá slova vkládáš, v myšlenkách pak asi strádáš.

Našeptává z rohu další.

A v malé tmě se v šeru vznáší.

Však piš básně, co tě sytí.

Vždyť každé jaro vzkvítá kvítí.

Vždyť duše je jako jaro a na své básně máš svý právo.

mb

Pokaždé něco jiného

01.09.2014 12:37

Chtěla bych vás pozvat na nahlédnutí do příběhu ženy, tehdy malé holčičky, která emigrovala se svojí maminkou a sestřičkou do Německa, kde žije do dnešní doby. V poslední době si k Čechám zase hledá cestičku a myslím si, že ji našla.

Pavla Kaminski a její

cesta do kadaně

 Básnička pro anděla

Nové

Vánoce nejsou jen o štěstí a usměvavých tvářích.
Vánoce mnoho z nás prožívá nešťastně a smutně, stresově a hekticky.
Jsme osamělí a přemýšliví...
Kdybychom se ve škole místo počtů učili, jak vycházet sami se sebou. Jak skloubit ty dvě protichůdné bytosti v nás. Tak aby spolupracovaly a nejednaly proti sobě.
Každý vedeme vnitřní dialogy, hádky a neshody a každý v životě narazíme na lidi, kteří nás dokáží dostat na dno.
Ale není to jejich vina, je to jen na tom, jak se situací a emocemi dokážeme pracovat my sami!

Jsem přesvědčená, že kdybychom se od malička učili komunikaci, naslouchání, etice, empatii, pokoře a porozumění (a to nejen doma,ale i erudovanýmy odborníky ve škole), že bychom v budoucnosti byli šťastnějšími lidmi, a to nejen ke vztahu k jiným, ale především nejdříve ke vztahu k sobě. Protože tam to pramení, tam je zdroj všeho, co v životě prožívame.

Nechci si hrát virtuálně na šťastnou bytost. I já mám svá trápení, tužby, pády a lidi, kteří mě ponížili, ublížili mi, utekli aniž by se ohlédli, i když já milovala...
Tito lidé mi ukázali, že nejde o ně, ale o postoji k sobě samé. A i když to bolí a my vnitřně bojujeme s chováním svým i jiných, je rozhodnutí vždy naše volba!
Proto nelze obviňovat druhé.

A i když se chová jinej z našeho pohledu jako idiot, kráva nebo prostě jako tupoun z tupounova, mějte na paměti, že je jen na nás jak se v danou chvíli zachováme.

Přeji si proto do nového životního období, abych našla vnitřní soulad těch dvou uhádaných a neukázněných bytostí ve mně, protože pak jsem si jistá, že dosáhnu další mety svého růstu!

Přeji proto nám všem, abychom dokázali v sobě lépe a klidněji fungovat.
A především děkuji svým rodičům, že mi dali ty důležité základy do života, na kterých stavím, a od kterých se neustále odrážím.

Moji rodiče jsou nejdůležitějšími složkami mého života a oni to ví. Zbytek přátelé je už na nás.
Proto milí rodičové! Chovejte se ke svým dětem s přemírou lásky, ať mají velkou sílu a mohou ji pak předávat dál.
Zamyšlená Markéta

 

Po čase jsem tu zase

27.11.2019 15:30

Jak praví nadpis, po čase jsem tu zase.

Ten čas, který jsem se držela mimo své umělcké prostory zde, jsem strávila tvořením sebe samé tam - uvnitř sebe.

Doufám, že jste konečně i vy vyrazili na cestu objevování vás samých, a že třeba ve vás zažehl zdroj nějaké neznámé energie, který pramení jen a pouze z vašeho nitra.

Je to jen takový malý pozdrav ode mne pro vás a snad vzkaz :

 Jít si za svým zdrojem vlastní energie, kterou nemůžeme hledat někde mimo, ale uvnitř. Protože tam je ukryto všechno vědění, jen  je potřeba ho objevit.

A to vůbec není snadná věc.

Tak čiao vesmírňané

 

Citát pro dnešní den

27.11.2019 15:22

 

 

" Nemožné jsou jen ty projekty, do kterých se nepustíme ze strachu z vlastního selhání."

Nadechni se

16.09.2016 08:35

Nezapomeňte si všímat maličkostí kolem sebe. Úsměvů lidí, milých výrazů, krásné mlhy a slunce v ní schované, co září jak rudá víla uprostřed bažiny. Je ráno a já děkuji za včerejší den a za to, že se dnes znovu rodím a znovu otevírám svá očka, vidím barvy, vidím dceru jak spí a jak je přitom krásná, obejmu svého muže a poděkuju i Vám všem za Vás samotné, že tu jste, že vás sem vesmír poslal, aby jste plnily jeho rozvernosti a byli součástí jeho hravosti.

Krásný den Vy jedineční !!! Marki

Poezie pro THC

28.08.2016 09:19

Vidíš to modrý nebe? A už zase šedne bledne, mraky ho chtěj polapit, ve své mohutnosti utopit....
Počkej ještě na mou tvář, až oči spatří slunce zář, až nasaju a dotknu se tě, nespěchej pryč miluji tě.
Modrá barvo nad tím světem, sviť nám i všem našim dětem....

mb

"Co je krásné a jak se krásné liší od krásna. Bez celkového nadhledu nelze hodnotit krásu věcí jednotlivě."

filosofie Platóna o kráse

Smrt je naší součástí

25.05.2016 07:36

" Nikdy se smrt neptá, co všechno jsi zažil. Jestli jsi byl šťastnej a zda ses vůbec snažil.
Nikdy se smrt neptá, kolik ti je roků. Co jsi všechno udělal. Kolik jsi k cíli došel kroků.
Nikdy se smrt neptá, jestli je to právo. Ta si bere kdy chce co chce a má vystaráno."
mb

Citát pro dnešní den

11.05.2016 08:23

"To proti čemu bojujeme, přetrvává a sílí.
Jakmile to však přijmeme, ztratí to nad námi moc a my to můžeme změnit."

Probouzím se do popela popalavých dní.

Kam až zajít a jakou cestou, co vlastně se ví?

Pate lité, loučím se s vámi,

do konejšívých ukolébavek upadám.

Bez slunce kvítek neukáže květu,

tak já bez lásky neotevřu své nitro světu,

hned nato uvadám.

Probouzím se do popela popelavých přání.

je slunce k mání, však klame zdání,

věř jen svému - přeju si to

Protože pak jsi si jist - a já volám - Už vím to!

mb

Můj názor na situaci

12.04.2016 11:56

Na vahách nerovnováhy vrší se radikalismus. Frustrace bez inflace. Nárůst výkopů a tržných ran.
Černota chechtá se na pomyslné příčce lazebnických procedůr.
Chceš oholit nebo ošetřit ránu?
Jeliman vstoupil na schody kralování. Tupci se shlukují kolem do roje, navlečeni do rudého kroje hrají si na Čechy. A měchy plní se dusivým vzduchem, a jedy vdechují zástupy bezmozků.
Na dej si kokosku, ty mů
j malý bezmozku. Nabízí Jeliman a plácá tě po zádech.
Výdech, nádech, výdech, nádech....
Kokotkům kraluje, z východu šotkům pak žaluje, že štvanice jsou proti němu tažené. Že prý snad jeho výroky zdají se lidem býti zkažené. Zabít a zacelit rány hnilobné, slova lásky v zemi jsou chorobné. Pronesl král, co v zemi té si na vladaře hrál.
Za mříže půjdeš ty, jenž se opovažuješ promluvit. Služebníci Jelimana se tě totiž pokusí zastavit.

mb

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

POVÍDKY A JINÉ ...

výmysly ...

24.03.2014 19:39

Nejen básně jsou pro mě jakési vypořádání se s realitou nebo právě únik z ní. Patří sem i příběhy. Začtěte se do tajů vědomí. Publikuji zde nejen svoji práci.

posmrtnost

( ze světa mrtvých zpět k živým, kdy se tak může stát? )

poslední plavba

( když už není radostí na světě a chce se umřít, proč k tomu nepřizvat další sebevrahy )

MUŽ, KTERÝ....

( začtěte se do příběhu od krásné nadané spisovatelky Pavlíny )

minulosti

( O tom co jsem byla i jsem, o příbězích a fantaziích jedný malý hipísačky )

příběh 

(  A o čem pojednává? Začtěte se ... )

OSUDOVÉ SETKÁNÍ

( pohled ženy a muže na jednu situaci, jedno seznámení )

námluvy

( Každý vidíme svoji pravou lásku jinak a jak ji vidí tito dva lidé, se dočtete v humoreskní povídce od Ondřeje Bise )

SPOLUPRACUJI S :

AlternativaPro

30.06.2014 16:28

Nezisková jihlavská organizace pořádající koncerty, festivaly a vše co se točí kolem kultury.

RockTime.cz

28.05.2014 19:05

www.RockTime.cz se spoustřeďuje na reportáže a fotogalerie z hudebního prostředí, festivalů a klubových koncertů, se specializací na rockovou, punkrockovou a alternativní českou hudební scénu.

https://www.rocktime.cz/

 Internetový magazín Juliette je zaměřen na módu, zdraví, kulturu, životní styl a zábavu. Ať už hledáte nejnovější trendy, recenzy na knihy a filmy nebo se chcete jen pobavit a inspirovat, pak Juliette je správná volba.

www.juliette.cz/

RÁDIO KOUDA

13.02.2014 17:46

PŘÁTELÉ, DALŠÍMI TALENTOVANÝMI A ODHODLANÝMI LIDMI, SE STALA PARTA LIDÍ Z RÁDIA KOUDA, KTEŘÍ NEČEKAJÍ NA ZÁZRAKY, ALE ZÁZRAKY SAMI VYTVÁŘEJÍ. POSLOUCHEJTE RÁDIO KOUDA, PROTOŽE TAK PODPOŘÍTE LIDI, KTEŘÍ SI UMĚJÍ JÍT ZA SVÝMI SNY.

https://www.radiokouda.cz/

 

MARKÉTINA SBÍRKA

KNÍŽKA BEZ NÁZVU

14.04.2014 18:58

Píše se rok 2001 a na papíře vznikají slova, řádky, celé věty. Z vět odstavce a odstavce se proměňují ve stránky. Pomali se tyto stránky stávají knihou....

Příběh pojednávající o pubertálních letech jedné hypísačky

knizka-bez-nazvu

denní záležitosti

Na židli budoucnosti právě teď dosedám,přede mnou je krásné pouhé nic.

Všeho co mám sama se vzdám,aby jsem poté mohla mít víc.

V rukou je třas a hlas je nejistý,avšak já hrdě kupředu kráčím.

Slunce už vychází nebe je modré, v zavřených domech velcí jsou spáči.

Lidé se množí a v množiny pronikají, ze Světa stává se vzorec věčný.

V mysli je obava, co pro ni mají? Hlavní muž dne vrhá pohled lačný.

Loučím se přátelé, chvíle má nastala.

Jak padlý anděl jsem z popela vyvstala a otěže teď pevně do rukou beru,

tyhlety situace já vážně žeru.

mb

Příjemné počtení

16.06.2014 11:06